wz
letadla vrtulníky technika jednotky zbraně knihy filmy ostatní
 North American  RA-5C  Vigilante
RA-5C  Nadzvukový, dvoumotorový, dvoumístný, palubní, průzkumný letoun.

Průzkumný RA-5C vycházel z bombardéru A-5. Ten měl u US Navy plnit roli nosiče jaderných pum, mohl ale nosit i pumy konvenční. A protože to byl letoun námořnictva, měl startovat a přistávat na letadlové lodi. Prvním letounem v této roli byl AJ Savage, druhým A-3 Skywarrior. Oba to ale byly letouny podzvukové a rychle zastaraly. A-5 překračoval zvukovou hranici dokonce dvojnásobně.

RA-5C

Základní technické údaje:

Rozpětí............................16,1 m
Délka..............................23,3 m
Výška...............................5,9 m
Max.rychlost.............2 230 km/h
Dostup........................20 420 m
Dolet..........................4 820 km
Hmotnost:
Prázdná......................17 005 kg
Max.vzletová...............36 280 kg

Motor..........................J79-GE-8
Počet......................................2

North American začal s vývojem bombardéru ke konci roku 1953, v roce 1956 schválilo námořnictvo postavení dvou prototypů, první z nich vzlétl 31.srpna 1958. O dva roky později začala sériová výroba A3J-1 (jak znělo staré označení) a v roce 1961 přišly stroje k operačním jednotkám.
Vigilante byl moderní letoun a nositel několika inovačních nebo minimálně zajímavých konstrukčních prvků. Důležité části rámu měl zhotovené z titanu, potah křídla vyrobený jako jeden díl ze slitiny hliníku a lithia, vstupy k motorům s měnitelnou geometrií pro optimální výkon motorů při požadované rychlosti, šachty motorů byly pokryté zlatým filmem odrážející teplo, jako první letoun v operační službě měl průhledový displej (HUD), čelní štítek pilotní kabiny vyrobený z jednoho kusu akrylátu, vyklápěcí nástavec pro tankování paliva za letu, systém řízení fly-by-wire, první bombardovací/navigační systém s inerční autonavigací propojenou s radarem a TV kamerou pro ověřování kontrolního bodu, počítačový systém VERDAN (Versatile Digital Analyser - víceúčelový digitální analyzér), jeden z prvních počítačových systémů použitých v letadle... Vigilante také neměl křidélka, otáčení kolem podélné osy obstarávala vodorovná ocasní plocha se změněnou funkcí spolu se spojlery a deflektory na křídle.
Puma byla uložena v lineární pumovnici. To byl v podstatě tubus umístěný mezi motory. Nad cílem se potom odhodil koncový kužel a vypustila puma. V pumovnici byly uloženy i přídavné nádrže, které se odhazovaly spolu s pumou, byly s ní spojeny a měly fungoval jako stabilizátor. V praxi ale tento systém nefungoval spolehlivě, a byl zdrojem potíží. Problémy byly s přesností bombardování.

V roce 1961 začaly také práce na vylepšené verzi A-5B (A3J-2), která poprvé vzlétla v dubnu 1962. Na první pohled se od A-5A odlišovala hrbem na vrchní částí trupu (A-5A měl hřbet trupu rovný), kde bylo umístěno další palivo. Tato verze měla také delší a širší přistávací klapky a upravený systém ofukování přistávacích klapek. Pod každé křídlo bylo možné umístit dva závěsníky, každý pro 950 kg nákladu. Upravené byly i vstupy vzduchu k motorům a brzdy, protože letadlo bylo těžší. Vyrobeno ale bylo jen 6 kusů, ostatních 12 strojů bylo dokončeno jako RA-5C.
V roce 1963 se US Navy vzdalo role dopravovat jaderné pumy nad cíl letadly a místo toho se soustředilo na balistické střely Polaris odpalované z ponorek, které sloužily jako nosiče jaderných náloží. Útočný A-5 se ocitl bez práce a proto ostatní A-5A byly přestavěny na průzkumné RA-5C. A-5 byl posledním strategickým bombardérem US Navy.

RA-5C (původní označení A3J-3P) byl vyvíjen souběžně s A-5B a první let se konal v červnu 1962. Úpravy, kterými se lišila A-5B od A-5A měla i tato průzkumná verze. Průzkumné prostředky byly umístěny v kánoi pod trupem. RA-5C nesl několik druhů kamer a senzorů:
KA-51A/B kameru zaměřenou dopředu a se šikmým úhlem snímaní.
KA-50A, KA-51A nebo KA-62A kameru se svislým úhlem snímání.
KA-58A panoramatickou kameru pro snímání z velkých výšek nebo KA-57A panoramatickou kameru pro snímání z nízkých výšek.
AN/ALQ-61, pasívní systém pro elektronický průzkum (PECM) který zachycoval a zaznamenával souřadnice, frekvence a vzorky impulzů radarů.
AN/AAS-21 snímač infračerveného záření, které zaznamenával na filmový pás.
AN/APD-7 radar s bočním vyzařováním (SLAR).
Pod křídlem mohl nést podvěs s bleskem, ale ve Vietnamu se moc nepoužíval. Použití blesku dávalo sice dobré fotky, ale také dělalo z Vigi snadný cíl pro protiledlové (dělo)střelce. Místo blesku se spoléhalo na snímač IR záření a radar s bočním vyzařováním, jejichž záznamy doplňovaly fotografie. Průzkumné systémy měl na starosti RAN (Reconnaissance Attack Navigator), jak se nazýval zadní člen RA-5C.

RA-5C byl součástí Integrovaného operačního zpravodajského centra (Integrated Operational Intelligence Center - IOIC). Data s údaji z navigačního systému ASB-12 (poloha, čas, výška) se tiskla do rohu každého snímku, v pravidelných intervalech se zapisovala i na pásky se záznamem ze SLAR. Po přistání byly svitky s filmy během hodiny vyvolány. To je dneska běžné i v civilním sektoru, ale v tehdejší době to bylo něco mimořádného a přístroje na vyvolání Kodak EH-38 byly utajovány. Vyvolané filmy se založily do prohlížecího přístroje, který podle dat z ASB-12 k sobě přiřadil snímky stejného místa pořízené ve stejný čas různými kamerami. To umožnilo rychlé porovnání snímků, navíc ve stejném přístroji to bylo možné porovnat se záznamem PECM a radaru. Také bylo možné pomocí překrývajících se snímků a stereo čoček vytvořit trojrozměrný efekt, který posloužil k lepšímu vyhodnocování snímků.


RA-5C Vigilante, RVAH-6, USS Enterprise, květen 1969

V červnu 1964 vypluly RA-5C na první plavbu. Letouny patřily skvadroně RVAH-5, která je obdržela jako první. Jednotka se plavila na USS Ranger. V srpnu 1964 se odehrál incident v Tonkinském zálivu a tak se RA-5C z Rangeru dočkaly během svého prvního operačního nasazení i svého prvního bojového nasazení.
Zpočátku létaly "Vigi" spíš nad Jižní Vietnam a Laos, protože u námořních velitelů převládala nechuť posílat drahá letadla s utajovaným zařízením nad území nepřítele. Ale na začátku roku 1965 omezení padla a RA-5C létaly i nad Severní Vietnam. V říjnu téhož roku byla nad Severním Vietnamem sestřelena první RA-5C, ale úplně první bojová ztráta to nebyla, protože už v prosinci 1964 byla jedna RA-5C ztracena nad Jižním Vietnamem, i když příčina ztráty zůstala neznámá. Celkem bylo sestřeleno 18 strojů a Vigilanty tak drží nelichotivé první místo v poměru ztrát vzhledem k počtu nasazených strojů. Dalších 9 strojů bylo odepsáno jako operační ztráty. Z osmnácti sestřelených mašin bylo 13 sestřeleno flakem, 2 SAMem, u dvou strojů zůstala příčina neznámá, ale protože byly ztraceny nad nepřátelským územím, předpokládalo se, že byly sestřeleny. Jedna RA-5C byla sestřelena raketou Atoll vypálenou z MiGu-21. Stalo se tak 28.prosince 1972 a bylo to poslední letadlo sestřelené během vietnamské války MiGem. Pilot Al Agnew byl zajat (navigátor byl zabit během sestřelu) a propuštěn 29.března 1973. Paradoxně byl doma dřív než se jeho skvadrona vrátila ze svého nasazení.

Další drobnou zajímavostí vázající se k RA-5C je příběh Franka Prendergasta. 9.března 1967 si ho vybral velitel RVAH-13 Putnam jako náhradu za svého stálého navigátora, který byl na dovolené. Jejich úkol byl průzkum pobřeží, ale asi 30 mil severozápadně od Thanh Hoa byli sestřeleni. Putnam zůstal nezvěstný, Lt(jg) Prendergast přistál ve vodě, která mu sahala asi do pasu. Aby upoutal pozornost doprovodu, začal střílet svítícími náboji ze svého revolveru. Ale jeho přistání nezůstalo Severovietnamci nepovšimnuto a Pretengast byl zajat tuctem vojáků. Když ho odváděli na břeh, objevila se F-4 od VF-213 ze stíhacího doprovodu a aby vojáky zastrašil, vystřelil pilot na břeh raketu Sparrow. Na scéně se objevila i dvojice A-1 z Ticonderogy a začala prostor kolem vojáků ostřelovat z kanónů. Vojáci se rozutekli a s Prendergastem zůstal jen velitel ozbrojený AK-47 a další s Prendergastovým revolverem. Když Skyraidery nalétávaly, velitel s "akáčkem" se vždy ponořil, snad ze strachu před zasažením. V tu dobu přiletěl i záchranný vrtulník SH-3 od HS-8 a zvýšila se šance na Prendergastovo vyzvednutí. Když se při dalším náletu voják ponořil, Prendergast vytáhl z kombinézy malou automatickou pistoli a namířil jí na vojáka, který byl ozbrojený jeho zabaveným revolverem. Severovietnamec stiskl spoušť, ale zbraň byla prázdná a Prendergast ho zastřelil. Když se vynořil druhý voják z vody, Prendergast ho praštil do hlavy, hodil mu pušku do vody a začal utíkat směrem k písčitému nánosu. Voják se ale rychle vzpamatoval, popadl pušku a namířil jí na Prendergasta. Ten předstíral že se vzdává, aby získal čas, než se přiblíží helikoptéra. Když se tak stalo a vrtulník začal kroužit kolem, začal Prendergast střílet z pistole a utíkat. Vojáka s AK-47 spláchnul dveřní střelec minigunem a Prendergast byl vyzvednut. Stal se tak jediným americkým pilotem, kterému se povedlo utéct ze zajetí.

RA-5C prováděly průzkum rozmístění a přesunů jednotek, sbíraly materiál pro detailní mapy Severního i Jižního Vietnamu, prováděly předúderový průzkum i focení pro poúderové vyhodnocování. Právě toto snímkování po útocích je udáváno jako jedna z příčin vysokých ztrát RA-5C, protože severovietnamští protiletadloví dělostřelci věděli, že nějaký průzkumný letoun přiletí a byli na to připraveni. Pokud to bylo možné, nejraději posádky RA-5C prováděly snímkování pro poúderové vyhodnocování hned za bombardovacími letadly. Ale i přes poměrně vysoké ztráty bylo námořnictvo s RA-5C spokojeno, v letech 1968 - 1970 si dokonce nechalo dostavět dalších 36 letadel.
Vigilanty létaly bez výzbroje, spoléhaly se na svou rychlost, při průzkumu létaly nadzvukovou rychlostí. Doprovod jim dělaly F-4 jako ochrana před MiGy. RA-5C startovaly z letadlové lodi jako úplně poslední, byly to totiž nejrychlejší letouny na palubě. Byly rychlejší než Phantomy, i když byly těžší a používaly stejné motory jako Phantom. Byly ale aerodynamicky čistší a nenesly žádnou podvěšenou výzbroj nebo přídavné nádrže. Stejně jako bombardovací A-5, tak i průzkumné RA-5C nosily přídavné nádrže v pumovnici. A i teď byla pumovnice zdrojem potíží. V několika případech se totiž stalo, že se při startu nádrže uvolnily a skrz koncový kužel prorazily ven na palubu, kde založily menší požár. Obvykle to nemělo žádné vážné následky, oheň byl rychle uhašen a ani pro letoun to neznamenalo žádné nebezpečí. Kromě jednoho případu, kdy se letoun neovladatelně zřítil do moře.

Vigi létaly v klasickém šedo-bílém zbarvení US Navy, ale podobně jako na jiných typech i na RA-5C zkoušelo námořnictvo kamuflážní nátěr (jednalo se o dva typy nátěrů - dva odstíny zelené, druhý typ - dva odstíny zelené s okrovou - podobně jaké nosila letadla USAF) jako ochranu před vysoko letícími MiGy. Ale protože MiGy nebyly až tak velké nebezpečí, nejvíce ztrát padlo na protiletadlovou palbu, byl nátěr z letadel smyt.

RA-5C, RVAH-5,USS Ranger, 1965 RA-5C, RVAH-1, USS Enterprise, 1968 USS Kitty Hawk, 1967

US NAVY
Křídlo Peruť Ocasní kód Datum plavby Nosič
CVW-7 RVAH-1
"Tigers"
AG 10.5.1965 - 13.12.1965 CVA-62
CVW-9 NG 3.1.1968 - 18.7.1968 CVAN-65
CVW-2 NE 27.10.1970 - 17.6.1971 CVA-61
CVW-3 AC 11.4.1972 - 13.2.1973 CV-60
CVW-9 RVAH-5
"Savage Sons"
NG 5.8.1964 - 6.5.1965 CVA-61
CVW-14 NK 29.5.1968 - 31.1.1969 CVA-64
CVW-2 NE 14.10.1969 - 1.6.1970 CVA-61
CVW-14 NK 11.6.1971 - 12.2.1972 CVAN-65
CVW-2 NE 16.11.1972 - 23.6.1973 CVA-61
CVW-15 RVAH-6
"Fleurs"
NL 12.5.1966 - 3.12.1966 CVA-64
CVW-2 NE 4.11.1967 - 25.5.1967 CVA-61
CVW-9 NG 6.1.1969 - 2.7.1969 CVAN-65
CVW-11 NH 6.11.1970 - 17.7.1971 CVA-63
CVW-8 AJ 5.6.1972 - 24.3.1973 CVA-66
CVW-9 RVAH-7
"Peacemakers of the Fleet"
NG 26.10.1965 - 21.6.1966 CVAN-65
19.11.1966 - 6.7.1967
CVW-14 NK 11.8.1969 - 8.5.1970 CVA-64
CVW-11 NH 17.2.1972 - 28.11.1972 CVA-63
CVW-14 RVAH-9
"Hoot Owls"
AC 10.12.1965 - 25.8.1966 CVA-61
CVW-2 NE 26.10.1968 - 17.5.1969
CVW-17 RVAH-11
"Checkertail"
AA 6.6.1967 - 14.9.1967 CVA-59
CVW-11 NH 18.11.1967 - 28.6.1968 CVA-63
30.12.1968 - 4.9.1969
CVW-9 NG 1.10.1971 - 30.6.1972 CVA-64
CVW-14 RVAH-12
"Speartips"
NK 29.4.1967 - 4.12.1967 CVA-64
CVW-9 NG 10.4.1970 - 21.12.1970 CVA-66
CVW-11 RVAH-13
"Bats"
NH 19.10.1965 - 13.6.1966 CVA-63
5.11.1966 - 19.6.1967
CVW-6 AE 10.4.1968 - 16.12.1968 CVA-66
CVW-14 NK 12.8.1972 - 12.6.1973 CVAN-65